Emi, Edim, Emi, H7
EmiV rohu Edimnáměstí, Emikousek D7od nádraží,
Emipod černým D7baldachýnem GkoAmínem Hvytvořeným,
Eminěmá Edimbolestí Emistála D7nad drenáží
EmiMadona s D7mrtvým synem Emiumučeným.
Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
Emico vůbec D7nevyGpaAdal H7na vítěze.
®: EmiStojíce D7u Piety Emikouřili D7cigarety
Emia šnapsem D7žízeň hnali GkiloAmetr Hklusem,
Emikuplety z D7kabaretu Emizpívali D7pro Pietu,
Emia když je D7dozpívali, GotřásAli se Hhnusem.
Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.
Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.
R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.
Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.
Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.
®: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
Emičíst se však D7neučila, Emitak nápis D7pohladila,
Emipísmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť Enu6, Emi9/6
|