Tak jak vítr v ulicích stopy v prachu nechává,
tak každou chvíli na líci další vráska nastává,
sám sebe vnímat, jak beze nesnází osud určil cestu svou,
můžem jen snívat o extázi, ale jenom čas - je zárukou.
Chtěl jsem jen říci tý hořící svíci, ve dne že její kouzlo usíná,
točím se zpátky, život je krátký, na spousty věcí času nezbývá,
pevnou vírou vše si můžeš přát, ať nic už nemá konec svůj,
tvrdou sílou teď tu můžeš stát, ale život nesmíš propást, nesmíš propást - na to pamatuj!
REF. Svítá, tahle noc už nekončí, zůstává v tobě dál
říká ti kdosi do očí, neodcházej budeš sám... |
Ortel:
Ortel:
Lucie Bílá:
