^AmiBylo to dávno před léty, divoči^Ena zavola^Amila, tu srdce trampů ozvěnou na volá^Ení se ozva^Amila. ^DmiTáhly proti proudu, ^Amitáhly dálavou, ^Dmitam kde lesa stín se ^Amisnoubí s Vlta^Evou, ^Amiv panenském kraji bez lidí prožili ^Epak pohádku ^Asvou. ®: Svatojánské proudy, ^Ebáje ztracené, s kouzlem bílých peře^Ají čas odvál ty chvíle ^Emládím zlacené. Jen vzpomínky zahře^Ají, ty ^Dtáboráky v měsíčních no^Acích zůstanou ^Dnavždy skryty hluboko v našich srd^Ecích. ^ASvatojánské proudy ^Ekrásu daly všem, nikdy nezapome^Anem.^Ami Doba osudem určená krajiny tvář pozměnila, tu čarokrásnou přírodu velká voda zaplavila. Nádherný ten kousek vroucně milován zůstal v temné hloubce pochován, jeho obraz v srdcích všech na věčný čas je uchován. ®: