1. DZa bolest květiny, Aza sílu Hmivzdoru,
Gholýma Arukama chtít Dsevřít tisíc F#voltů,
/: Gmi(G)děkuju, (A)děkuju Dstudentskému A(D#dim)vzoru,
Hmi(Emi)děkuju, Emi(Hmi)děkuju F#jim za reHmivoltu.
2. Za pocit svobody, za trikolóru,
co byla dvacet let jen hadrem na podlahu,
/: děkuju, děkuju Občanskému fóru,
děkuju, děkuju jim za odvahu. :/
R: GDějiny F#mipohnuly Ase, Emizačíná Hmiod nuly Ase
Ga šťastná F#mihvězda bliAká: Dať žije ArepubliDka!
3. Ulice jevištěm bez nápovědy
stala se přes noc a každý hrál hlavní roli,
/: kumštýřům děkuju, jistě ne naposledy,
za to, jak báječně rozdali se pro lid. :/
4. Urážky, pomluvy od toho, kdo zavlek'
společnost k zoufání a za mříže dal rady,
/: děkuju, děkuju i vám, pane Havle,
děkuju, děkuju, že jste zůstal tady. :/
R:
5. A ještě děkuju všem slušným lidem,
co vyšli do ulic v té rozbouřené době,
/: nás nikdo nesvede už z cesty, po níž my jdem,
děkuju, národe, že patříme sobě. :/
6. Podzim se dostavil tak, jak to bývá,
a před ním bylo jaro v šedesátém osmém,
/: a tak jdu po světě, dívám se a zpívám,
co dříve byli jsme a nyní co jsme. :/
R: + G, Dať žije ArepubliDka!
|
