Ema už je v nenávratnu a František taky. Jenom Václav zatím ještě cinká tence. A dní chybí jenom málo do konce měsíce, Karel už je zase sám v mý peněžence, v mý peněžence, peněžence, s kartičkou pojištěnce! Kde je konec Garriguovi, kde Anežka Česká mešká? Kámoši Ámosi, kde je teď tvá štace? Život není láce a musím tě ztrácet Emo Destinová! Kde je teď tvá nová destinace? R: Karel je sám, už je zase sám a tolik postrádá, tolik mu chybí báchorky Boženy, árie Emy... Sám, už je zase sám jen on tu zůstává. Zatím čeká. A za chvíli už ani on nezbyde mi... Václav není nudnej patron, ten teď tady vévodí, ale na velkou párty se moc nehodí, nehodí. Musí to přijít kažou chvíli, zase ho jako psa utratí. Tak jako kdysi životem za cosi zaplatí. Klesám klesám snadno na dno, už jsem zase skoro na nule. Takhle je to se mnou prostě furt - jsem švorc! Jako minule. R: Sám, Karel je už sám a tolik postrádá, tolik mu chybí báchorky Boženy, árie Emy... Sám, už je zase sám jen on tu zůstává. Zatím čeká. A za chvíli už ani on nezbyde mi... A Karel pátrá po něčí společnosti, už nejsou na kartách a ani v hotovosti. Stejně si přeju i já, aby se v budoucnosti mohly se někdy setkat tyto osobnosti. Mohly se někdy setkat tyto osobnosti? Ema Destinová, František Palacký, Božena Němcová otázka za tři a půl tisíce. Jak platit účty, kdo mi poví? Cena je vysoká Václav drobný. Jen Karel může tak vysoko vyletět, je to drak papírový... A tak ho pouštím dál, už jde zase dál. a jinde potkává starý známý. A tak ho posunu, zase ho posunu dál, už jde zase dál, mizí Karel král. Pryč se ztrácí... A nenechal po sobě ani tu korunu. Ani tu korunu, ani tu korunu...