AmiBývalas DmiAgnes G7jak mladý Cvíno,
Fpři prvním Gpolibku se Amikaždej spil,
Fpro tebe, GAgnes, Emijak pro žádnou Dmijinou
Cden začal Fpůlnocí Ea dlouhej Amibyl.
Mívalas, Agnes, tělo tak bílý,
jako je nejhladší bělostný sníh,
dovedlas, Agnes, milovat jen chvíli
Ca nikdo Fnevěřil, Eže to byl Ahřích.
AVíno dál teď na jazyku Eválej,
starý E7víno, ročník dvacetAšest.
Když ti A7chutná, tak si klidně Dnalej,
Aje v něm aspoň E7tisíc spadlejchA hvězd.Ami
Už nevíš, Agnes, kdy přišli vrásky,
kdy tvý rty změnili se v růžovej kříž.
A tělo, Agnes, od samý lásky,
to krásný tělo svý neuvidíš.
A teď tu, Agnes, na rohu stojíš,
kdyby šel polda, tak se stratíš včas.
Jen vínu, Agnes, ikdyž se bojíš,
jen vínu prospěje proležet čas.
Víno dál teď na jazyku válej,
starý víno, ročník dvacetpět.
Když ti chutná, tak si klidně nalej,
je v něm aspoň tisíc spadlejch hvězd.
|
Jaroslav Wykrent:
