Konec kapitoly Noční můry leží ve smutku V době, kdy ptáci krvácí A ty doufáš, že ten den nastane Ale nikdy se přes to nedokážeš přenést Provinile si to dál přeješ Mohl si teď prostě zadržet dech Už jsi to nechtěl Už jsi to nechtěl A ždímáš a řežeš A začínáš těžce oddechovat Jsi paralelou k temnotě Ale oni tě pořád neopouštějí Ale stejně to zkoušíš a mluvíš Uděláš pro to všechno Ale nikdy to prostě nezastavíš Teď mě neopouštěj, teď mě neopouštěj Víš, že to takhle nemuselo skončit Víš, že to takhle nemuselo skončit Ale tohle je konec kapitoly Tak sbohem Slyšíš mě? Vidíš mě? No, tohle je konec kapitoly Tak sbohem Mluvíš teď sám se sebou A divíš se, proč se to nikdy nezmění Když si klesl tak hluboko a tak rychle Koho z toho obviníš? A už mě nezajímá tohle ráno Ve kterém ptáci krvácí Pořád je to stejný Pořád je to stejný Rozeběhla jsem se proti zdi Se zrdcadlem, se zrcadlem, které se rozbilo A ty jsi stál tak vysoko, ale upadl jsi A už se nikdy znovu nepostavíš Už si to nechtěl Už si to nechtěl (Jde teď o mě? Jde teď o mě? Dřív o mě šlo) Víš, že to takhle nemuselo skončit Víš, že to takhle nemuselo skončit Ale tohle je konec kapitoly Tak sbohem Slyšíš mě? Vidíš mě? No, tohle je konec kapitoly Tak sbohem Nikdo tě nemiluje Tam nahoře, nad tebou Nikdo tě neslyší Nikdo tě nevidí Nikdo tě nemiluje Tam nahoře, nad tebou Nikdo tě neslyší Nikdo tě nevidí Víš, že to takhle nemuselo skončit Víš, že to takhle nemuselo skončit Ale tohle je konec kapitoly Tak sbohem Slyšíš mě? Vidíš mě? No, tohle je konec kapitoly Tak sbohem