Zve Emiválčit mě pan Dmaršál sám,
v Cmládí je má H7síla, milá,
Emivíš, jak rád tě Dmám, a až se vrátím,
Ctřináct růží H7na polštář ti Emidám.
R: Už mi to i Gtáta říkal: DKoukej žít,
v Emineštěstí i Hmištěstí mít, Cchlap a neznej Gklid
a tarokovou Amitřináctku, tu H7musíš v kapse Emimít. (2x)
Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.
R: Už mi to i táta...
Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.
R: Už mi to i táta...
|