Karel Kryl Balada manoně ASní v povlaC#cích, vlasy Cmá havraHní, sní o mracích s muziEkou varhanní, Avím, že se jí C#zdá o paseF#mikách s malinovímHmi, E
Ařekne, až Eprocitne, Aže mě sem E(D)nezvala, Aústa až Eposkytne, Apřečtu jí z DNezvala: AManon je Dmotýl, AManon je Evčela, Aa že ji Dnepustím, Ai kdyby EchtěAla. Dál ale sní o mořích blankytných, snít budu s ní v trochejích nezbytných, vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím v zeleným salóně, co tehdy neznala, z Balady Manoně od pana Nezvala, že Manon je motýl, Manon je včela, Manon je růže hozená do kostela, AManon je Dmotýl, AManon je Eplavovláska, AManon je Dprvní a Aposlední má Eláska, AManon je Dprvní a Aposlední můj Ehřích, Anepoznat EManon, Anemiloval Ebych, ach, AManon, DManon, AManon, DManon, AManonD, A ...
|