Po prašný cestě od Říma
Kráčí tam žena smutná
Je to Madona, Madona, Madona.
Za ní jdou lidský ztvury
A pohlížejí na ženu zrudy
Je to Madona, Madona, Madona.
A často ji necháme lkát
A často jen tak o podál stát
Tu naši Madonu, Madonu, Madonu.
Z nás každý ať skusí si chvíli sednout
Svou matku v životě měl jen jednou
Je to Madona, Madona, Madona.
Proto vážme si ji a svého domu
A všech lidí, co patří k němu
Je to Madona, Madona, Madona.
Po prašný cestě od Říma
Kráčí tam tá žena smutná
Je to Madona, Madona, Madona. |