Procházím se krajinou,
myslím než na tebe, ne na jinou.
Máš v sobě údolí, máš v sobě řeky,
máš místa citlivá na doteky.
Procházím se krajinou.
Procházím se krajinou,
myslím než na tebe, ne na jinou.
Máš v sobě skálu, pevnou zem,
jsi chvíli noc a chvíli den.
Procházím se krajinou,
myslím než na tebe, ne na jinou.
Máš v sobě květinu - sladce voní,
máš v sobě zahradu - pusť mě do ní.
Procházet se krajinou.
Procházím se krajinou,
myslím než na tebe, ne na jinou.
Mám v sobě údolí, mám v sobě řeky,
mám místa citlivá na doteky.
Mám v sobě skálu, pevnou zem,
jsem chvíli noc a chvíli den.
Mám v sobě květinu - omamně voní,
mám v sobě zahradu - vejdi do ní.
Procházet se krajinou.
Procházej se krajinou,
tam kde se potkají muž a žena,
tam je ta země zaslíbená. |
