1. DNedají se vášněmi spoutat,
neumí se bát ani mírně pCousmát.
Tak zBvláštní Ca vážní jsou nGapořád.
Děti v póze vzdálené vzpouře,
nevrlé, když klávesnic bouře utichá,
svět básní bez kódů jim uniká.
Ref:GKam, kam se ztrácejí touhAy?
PBrokletí nebo Fnáhoda?
MBěly rády sClunce, teď milujou mráz!
Pobledlé až průsvitné tváře,
nemluví, když mámivá záře modravá
je láká a svádí a spoutává.
Tamtam je vůně těch poupat,
jen tak se v závětří houpat neumí.
Čí je zájem, čí nápad, čí svědomí?
Ref: Kam, kam se ztrácejí touhy …
Děti lásky – přízraky pouhé,
oči v dálce, úvahy dlouhé – netuší,
co s touhou, když vkrádá se do duší.
Nedají se vášněmi spoutat,
neumí se bát, ani mírně pousmát.
Tak zvláštní a vážní jsou.
Ref:Kam, kam se ztrácejí touhy …
…Bměly rády sClunce, teď milujou mr|:Dáz!F Ná,CnaB:| …
- DProkleBtí, Bprokletí, Cprokletí, a nebo náhoda?
|
