1. JAe mi kousek přEmies dvacet,
pár mDalejch rolí už mám zAa sebou,
stihla jsem něco pCoztrácet,
výčDitky ještě tolik nezebAouEmi, tDolik nezebAou.
2. Plány mám trochu nejasný,
v hlavě mi pořád tančí synkopy,
snad jenom kámen nemá sny,
ale ty moje - /: co mi natropí? :/
R: ZDamknu se houslovým klGíčem do pDěti řádků osnovAy,
stDarý lásky měním zGa nový, i kdDyž to není férovAý,
čEmií je to vina, žGe už jsem jiná,
nDa to sotva správně odpovAímEmi, sDotva odpovAím.
3. Je mi kousek přes dvacet,
můj svět je plnej starejch závazků,
vracet se nebo nevracet -
- Hamlet měl celkem snadnou otázku.
4. A tak jdu z bláta do louží,
život tě, holka, ještě naučí,
jenže já ani netoužím
dostat se pryč z těch krásnejch pavučin.
R:
5. Stojím a koukám do země,
tvářím se, že jsem dávno dospělá,
prosím vás, chvíli nechte mě,
první krok stejně /: sama udělám, :/ na na na ...
|
Bambini Di Praga:
Bokomara:
Bokomara:
Bokomara:
