1. S LGivií slCušně jsme si žDili,
mGěli jsme v mCěstě malej bDyt,
tHmio bylo dřív, než děti Codrostly
a chtěly Godejít a začít pDo svém žít.
2. Joan a Linda žijou v Omaze,
z Joa je roztoulanej rváč,
Davyho nám vzala Korea,
dodneška ptám se, zač, a zbyl nám jenom pláč.
R: StDmi7ářím stromy sGílí
a stDmi7aré řeky mají širší prGoud,
nHmiám lidem roste sCamota,
čekání nGa dvě slova: helDou, lidé, helGouC.D, G, C, D
3. S ženou už není o čem povídat,
sedí a vidí jen svůj svět,
a všechny novinky, co zestárly,
omládnou o pár let, když ve snech přijdou zpět.
4. Dnes ráno zvonil u mě telefon,
volal můj dávnej kámoš Fitz
a hned se ptal, co prej je novýho,
povídám: vlastně nic, co jsem měl taky říct?
R:
5. Až jednou půjdeš touhle ulicí
a potkáš smutných očí pár,
hm, netvař se, že ti to nepřijde,
řekni: dobrý den, helou, lidé, helou ...
|
Wabi Daněk:
Wabi Daněk:
Bambini Di Praga:
