1. AmiZastydím se v duši svý
když někteErý lidi slyším Amiříct:
"Věrnost, cit a přátelství",
Eto mám chuť z nich kůži Amisvlíct.
CVždyť je znám a už Gspoustu let,
Dz těhle slov si Dmižijou Ajen
a Ckaždej den Gdokážou Dbrát pod heslem "DmiVem, kde Avem".
®: ACo dalo nám A6vlastně Ado vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokleEtí.
A Hmistovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,
těch, co svět ženou bůh ví kam
do věčný Ehluboký Atmy.Ami
2. Každej den musím si znovu říct
"Zítřek lepší bude snad".
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.
Hola, hej, no zrovna vy,
už máte všechno, co jste mohl mít
a duše nic, nic vám neříká,
takže nemáte se o co bít
®: + Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.
(do stracena)
|
Pavel Bobek:
