1. TEehdá jednou, nevím F#misám, kolikA let nepovímE vám,
v Ohio jsem práci vF#mizal, dobrejA bůh ten den mi Epřál.
R1)Byl jsem F#mikovboj, jenž se Esmál,
byl jsem F#mikovboj, jenž si EhAráEl.
2. Jednou z rána, den už stál,
vyjet jsem se přichystal.
Bryčka lehká přijela k nám
a s ní dívka jak anděl sám.
R1)
3. Hlavu svojí zmatenou skloním v pozdrav pojednou.
Pak už vyšel rančer sám, tebe dcerko vitám k nám.
R2)Pohled očí jenž mi přál, pohled očí tolik hřál.
4. Každej večer jsem pak stál, okno její jen vídal.
Po pár tejdnech nebyl sám, lásky oheň vzplanul nám.
R1)
5. Jednou mi smutně povídá, léto končí, město volá.
Za vědou zas musím jít, cítil jsem, jak budu žít.
R3)Teď jsem kovboj, jenž se smál,
dívka s láskou zmizela v dál.
|
Pavel Bobek:
