Venku je ^Anovej den, už jsi ^Ddávno měla ^Ajít, jsi celkem beze změn, já jak ^Dblázen ztrácím ^Aklid. Ulicí ^F#mikráčí chlapík ^Dchůzí nejis^Atou, v klopě mu ^F#mivadne noční ^Ekvět sám s ^F#mitmou. Je to ten bílej den, kdy se vrací letní čas, sladkej hlas do ozvěn, holky nepálí už mráz, každá si nosí rudou růži bezlistou, jak hnízdo vosí živý sny dál zvou. ^{D E A} Ref1: ^EZa řekou motýlů ^F#miráj se svou dávnou extá^Dzí, ^Ena trávě malej ^F#miKay, zimní ^Dkrálovna ^Aprávě ^Eodchá^Dzí. ^{E A D A E A} Tak tu připíjím (už jsi dávno měla jít) na zdraví Mariím, ať je baví dlouho snít. Cesta se stáčí, někde v dálce voní strom, šaty ti smáčí teplej děšť s láskou. Ref2: Za řekou motýlů ráj se svou dávnou extází, jen si tu chvíli hraj s bílou královnou, co právě odchází. ^{A D A E A}