Kdybych byla jednou z Luthera Vana Drosse
vidím cestu, jíž tě ošetřuje
cítím slzy, jež pláčeš
A rozesmutňují mě a poblázňují mě
Nic tam není, co mohu udělat, zlato
Protože tvá milenka je má nejlepší kamarádka
Tak jsem se musela snažit to držet uvnitř
nikdy nebudeš, nikdy nebudeš můj
1 - Ale kdybych byla tou, jež tě miluje, lásko, tak
jediné slzy, jež bych plakala by byly slzy radosti
A kdybych byla po tvém boku
nikdy by si nepoznal jedinou osamělou noc
Kdyby byla má náruč, v níž si běžel
Dala bych ti lásku v téhle své náruči
Kdybych byla jedinou v tvém životě
Kdybych mohla mít jen jedno přání
Přála bych si, aby si byl můj
Držela bych tě blízko, slíbala tyhle slzy,
Byla bych na tebe tak hodná, lásko
Jsi jediný, koho chci vedle sebe,
Ale hádám, že prostě není určeno, aby tomu tak bylo
Je tam ve tvém životě, sdílí tvé noci
nikdy to nebude, nebude správné
r 1
chci se natáhnout a cítit tě vedle sebe, vedle sebe
Právě tady, právě teď, právě vedle sebe, lásko,
a vzít tě do své náruče zrovna teď,
A vykřičet nahlas, že tě právě miluji
Někdy se pomodlím
Najdu sílu, abych se na tebe obrátila a řekla
r 1
Kdybych byla jedinou, kdybych byla jedinou, jedinou
Kdybych byla jedinou ve tvém životě |