Kolují o mě divné dohady,
prý jsem tak něco jako past na hady
a lest, je v tom, že předstírám čest.
Prý jsem jak oheň, který zapálí,
pak ale smí jen koukat z vpovzdálí
i ten, co se mnou byl noc a den.
Prý je to už můj osud, že měním život dosud,
co mě znaj, to maj za to, že nevěří hned,
že mám, že mám, povahu jak hadí jed.
Kolují o mě divné dohady,
prý ani v lásce neznám odklady, chci hned,
toho koho s kým osud mě sved.
Šíří se jako blesk ty pomluvy,
nikdo už nemá pro mě omluvy,
tak věř, těm lidem když věřit chceš.
Dej se k těm co mě haní,
napiš mi kruté psaní, já neprosím,
vždyť smím do rána s Tebou tu být
a mít a mít pocit, že nebudeš chtít
pryč jít, pryč jít, že na mě bude snad znát,
že já, že já, že nemám důvod Ti lhát,
že nemám důvod Ti lhát.
|
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
