Táta
Brontosauri 1988, Kamínky
I.: GČasto vrací se mi dětství to jak stárnu, je to tak
ečasy prázdnin kdesi na Sázavě, ohýnek a vlak
Ca písničky co naučil mě táta na to si vždycky našel čas
Ga máma věčně ustaraná, D7šedivá, to z nás,
Ga tóny levnejch kytar, pár akordů, nic moc
a erozzářený dětský oči - jaký tajemství dovede bejt noc
a Cmexikánsky hranice a indiánská čest
a Gna každý , každý bezpráví D7výstřel nebo pěst.
1. A jen Gfotek pár a letmý dotyk mládí
to kdyžAz beden vyndám rekvizity snů
co už Cnevrátěj se, jen tak mile hladí
vracej Gmyšlenky mý zpátky,
kamsi D7za osadu
do šťastnej dětskej Gdnů
2. A je mi líto
všech těch zatoulanej ptáčat
holek, kluků na něž nikdo nemá čas,
přes den učej se
a večer jenom stárnou
aspoň v Boha věřit, nebo v lásku,
v lásku k národu či milovat svou vlast
3. Ale když v době mizej mizej kdesi cíle
a mnozí zvykaj si už na zpátečnej vlak
tak nikdo neví nic,
jen prožit tyhle chvíle
to pak se stejská všem, nejen ptáčatům
a každej čeká na nějakej zázrak.
A tak je mi líto ... čas.
|
Pavel Bobek:
