DStudenej vítr honí sníh cestou zaváGtou,
Astopy, jak nohy sloní, teď vidím před chaDtou
a tebe marně sháním, pod postel nahlíGžím,
kam Aztratila ses, to já dobře Dvím.
ref:
To sám sněžnej muž se tu Abral,
to sám sněžnej muž si tě Dvzal,
tak tedy pozdravuj jeho ledovou Gsluj
a Ajá si v klidu kotlík grogu Ddám.
Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid
zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít
a nemusím se hádat a vynakládat um,
abych si moh dát tajně malej rum.
ref:
To sám sněžnej muž se tu bral....
Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor,
stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor
a můj bernandýn klímá, nijak tě neshání,
on má rád ticho a hodin tikání.
ref:
To sám sněžnej muž se tu bral....
|