Jsem věc prostá, každodenní, nikomu nesloužím
Ale noc temná mě promění, já se roztoužím
Já přírodní jsem úkaz, co na nebi vzniká a oknem k tobě vniká
Není žádnej důkaz, ýe spolu jsme byli právě ty a já
Hvězda se loučí zrána, nikým nepoznána, tajně odchází
Hvězda svou září mate, ve dne nepoznáte, že k vám přichází
Jsem květ, nesou mě motýli nad hladinou moří
Moje lístky vítr rozptýlí, až plamen dohoří
Jsem jako stéblo trávy a něco tvou ruku nutí, když toužím po stisknutí
Otevřou se brány a struny napnutí uvolníš ty a já
Hvězda se loučí zrána, nikým nepoznána, tajně odchází
Hvězda svou září mate, ve dne nepoznáte, že k vám přichází
Hvězda se loučí zrána, světlem polaskána, tajně odchází
Hvězda svou záčí mate, ve dne nepoznáte, že k vám přichází |
Wabi Daněk:
Anna K.:
