TAmieď už vCíš, kDam mFířím,
pAmiohledem mCizíš, kdGyž se tě ptFám,
tAmieď už vCíš, jDak se prach vFíří,
sAmiama se stCydíš, stGydím se sFám.
®: Teď už vAmiíš jak jCá, komu vDina se dEává,
teď už vAmiíš jak jCá, je to hrDa, nic vEíc,
teď už vAmiíš jak jCá, jeden dDen, jedna zprEáva,
zFamrazí v zádech a nEestačím říct.
Střelnej prach ve věžích bývá,
okolo města se stahuje stín,
okolo nás hradba je shnilá,
rozbuška doutná, ji nezastavím.
®:
®: Manuelo, jsi mý slunce pohlazení,
Manuelo, jsi den mýho narození,
Manuelo, já vím, to už pravda není,
jenom sen, jenom stín, jenom pokoření ...
=1. + stGydím se sFámG ..
|
