Dál, tvýmu srdci vstříc
nečekám vůbec nic, jen nás hledám.
Jsi anděl, co stojí nade mnou
a nerozvážnost svou, neskrýváš.
Mám, teď hlavu plnou snů
a dnům co přichází, neuhýbám.
Nečekám, že to pochopíš
s pocitem, že mi uletíš umírám.
Najednou cítím tep a už nemám strach se ptát
čekám tu snad sto let, teď ve mně dýcháš.
Hvězdy jsou nad náma a než obrátí nás v prach
neumírám, jsi má voda živá.
Dál zkoušim, do toho nespadnout
už pozdě je, není cesty zpátky.
A tak tu čekám, vim že tenhle příběh je na dlouho
má milá, znám tajný zkratky.
|
Prowizorium:
Kryštof:
