Občas pocit mám, že žiju už sto let že jsem všechno viděl, všechno znám nazpaměť, Občas pocit mám, že žiju už sto let, co jsem moh, jsem podělal, hodně z toho vzal bych zpět. Pokaždý, když přijdu domů, když tě tam vidim a nahou k tomu, cejtim se jak školák kterej právě začal objevovat svět. Vím jsem nuzák jen svý sny mám, zítra budou zase šlapat po nich, srdce mi pofoukáš, ať mě tolik nebolí. Díky že na svět nejsem sám, ty mě v tom nenecháš, když na mý straně stojíš, ani smrt mě neskolí. Občas pocit mám, že mě to všechno zavalí, ať dělám, co dělám, prohrávám, že mě v tom nechali. Pokaždý, když přijdu domů, když tě tam vidim a nahou k tomu, cejtim se jak školák kterej právě začal objevovat svět. Vím jsem nuzák jen svý sny mám, zítra budou zase šlapat po nich, srdce mi pofoukáš, ať mě tolik nebolí. Díky že na svět nejsem sám, ty mě v tom nenecháš, když na mý straně stojíš, ani smrt mě neskolí. Někdy se chovám jak velkej pán, a pak se za to omlouvám, tak snad mi uvěříš. Pokaždý, když přijdu domů, když tě tam vidim a nahou k tomu, cejtim se jak školák kterej právě začal objevovat svět. Vím jsem nuzák jen svý sny mám, zítra budou zase šlapat po nich, srdce mi pofoukáš, ať mě tolik nebolí. Díky že na svět nejsem sám, ty mě v tom nenecháš, když na mý straně stojíš, ani smrt mě neskolí. Vím jsem nuzák jen svý sny mám, zítra budou zase šlapat po nich, srdce mi pofoukáš, ať mě tolik nebolí.