Už snAmiíh se ztrácí Dze strání,
a Fzem začíná Cžít, jen blýAmisklo slunce
Ddo louží a paFrťák na nás vlCít, toho
flákání prej na farmě má prCávě akoFrát,
proto chlaAmipi skočte do vozů a naDtáhněte Amidrát.
Ty auAmiťáky maj staDrej rám a rozFpraskanej pleCch,
a džíAmipy z války posleDdní jen stěFží chytaj deCch,
kolikrát mi ten můj neFchtěl jet, koliCkrát bych do něj Fkop,
aleAmi ohradní jet stavět drát, to jeD náš jarní Amijob.
Stovky ran paFlicí a kůCly budou stGát,
Fna míle dloCuhý vedeGní, Fdvě stopy Cnad zemí pak
izoláGtor Ddát /: stáAmida nám ohlídají dráGty měAmiděný :/
AžAmi pak struny dráDtěný ten ohFrad býků drCát,
boAmilavý ruce vymDění a veFčer začnou hrCát,
budeme všichni zpFívat a spáCnek okráFdat,
ale Amiráno jak se rozední, pak zaDse dál se Amihnem.
Stovky ran palicí….
|