Kvalita textu : bez hodnotenia Hodnotilo ľudí: 0ohodnoť aj ty
Jsme děti Slunce a dobejváme svět
plujem si mléčnou dráhou miliony let
hvězdy nám svítí do očí
když náš hvězdolet je jim na dohled
Jsme děti kosmu, nevíme co je strach
řadíme se vedle sebe do oběžnejch drah
občas nás ale zaskočí
když nám do očí spadne hvězdnej prach
Tak modleme se k Slunci, jak nám sám Helios káže
že nás živí a dodává kuráže
že můžem vidět sebe, nebe, moře, hory, pláže
že každej den se ráno zas ukáže
a jeho záření Zem na ráj promění
Jsme děti Slunce a dobejváme svět
generace bez senzace po tisíce let
a z galaxie sousední zní příliš mnoho vět
není co závidět
Tak modleme se k Slunci...
