Nedvědi - Skládanka
František
Tak od dneška Avím, jak zavíráš Hmioči, když pusu ti Adávám,
jak otáčíš hlavu, všechno už Hmivíš, to, co bych chAtěl,
snad se mi Ezdáš, nebo nechápu nic,
snad jsem jen F#miblázen, co chtěl bych Dvíc,
ty můj Avánku, skládanko Hmihezká z kouzelnejch chEvil.
Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc,
cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc,
poprvé blízko, blízko tě mám
a tvoje tvář je plná stop mých,
začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží.
A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít,
uklidím okurky, polštáře, naposled pusu ti dám,
ruce si chvíli nebudu mýt,
pel z tvojí kůže nechci si vzít,
tak zase zítra, ty můj vánku milovaný.
Tak od dneška ....
MilovaAná ...
|
František Nedvěd:
Vojta Nedvěd:
František Nedvěd:
