^CVzpomínáš tu noc, poprvé tam s tebou stál, ^Amitichá šeptání, láska prošla kolem vás ^FCítíš jeho dech, to když na něj vzpomínáš, ^Gdnes je všechno pryč a ty sama usínáš. Zvláštní pocit máš tenkrát ti ležel u nohou, první smích i žár, všechno bylo jen vás dvou. Tak ptáš se proč, proč je to tak, kdo ti uvěří, že tě tu nechal samou stát, samou ve dveřích. ®: ^FHlavu svou ^Csvíráš v kole^Fnou, slzy jako ^Gkapky deště vlhne ^Ftvář Nechceš na něj ^Gvůbec nikdy zapome^Aminout, tak se ^Gsama tiše trápíš ^Amidál.^GJednou odešel, už se ti víckrát nevrátí, úsměv který měl, je pryč, však zdá se ti, že přijde, řekne pojď já chci tě mít, tak rozevři svou dlaň a v ní není nic.   ®: ^FHledáš ^Glásku, nevíš dál ^Fjak, pocit, který v ^Gsobě budíš nahání ^Fstrach. No tak ^Gzapomeň a kráčej ^Amidál.