(D)Dnes i číst byl jsem líný,

přelousk(G)al jsem pár(D) stránek

a pak mi klesla víčka

a v ten mo(A)ment už jsem spal.

Sen dost(D)avil se náhle,

vyšel rov(G)nou z téh(D)le knížky,

(G)že jsem (D)potkal hráče

(A)a on mi (D)povídal:



"Chlapče ten kdo umí hrát

musí číst (G)lidem v (D)tvářích,

poznat vo co kráčí

a co chtě(A)jí v očích skrýt.

Vím i v č(D)em děláš chyby,

chtěl bys (G)víc než (D)můžeš ztratit,

ten kdo (G)prohrál mu(D)sí platit,

(A)tak nech(D) si poradit.



Na botách jen prách a bláto,

ten kdo (G)napsal ten(D)hle román

neměl vůbec ponětí

jak mě to (A)unaví.

Hned by(D)ch s tebou chlapče měnil,

jestli chc(G)eš tak as(D)poň chvíli

buď obá(G)vaným hrá(D)čem

a měj no(A)hy toula(D)vý.



Život je (D)hrou vyhranou

(G)když zve(D)dneš sázky

(G)doufej a (D)neváhej,

hraj kli(A)dně dál.

I štěstí má(D) svou ce(G)nu(D)

kterou dr(G)žíš ve sv(D)ých dlaních,

kdybys (G)malou chv(D)ili postál,

(A)zač bys (D)potom stál.



Každy hráč má návod

jak žít do sta roků,

pozná co má zahodit

a pozná co má vzít.

Vždyť každá dlaň je smolná

a každá dlaň má štístko,

jen jedna věc ti už nepatří,

nad hlavou střechu mít."



A v tom mě přešel spánek,

já zvednul hlavuz knížky.

Koukám na obrázek

jak se mi podobá

a v temné noci v dálce

mi kdosi šepká: "Díky..."

a já v tu chvíli nepoznal,

Byl to on anebo já.



Život je hrou vyhranou,

když zvedneš sázky

doufej a neváhej,

hraj klidně dál.

I štěstí má svou cenu

kterou držíš ve svých dlaních,

kdybys malou chvíli postál

zač bys potom stál.