Keď sa Janko na vojnu bral, činča rarára.
keď sa Janko na vojnu bral, tarara tarara,
svojej milej prikazoval, činča rarára.
Aby sa mu nevydala, činča rarára,
aby sa mu nevydala, tarara tarara,
sedem rokou ho čakala, činča rarára.
Sedem rokou prečakala, činča rarára,
sedem rokou prečakala, tarara tarara,
na ten osmý čarovala, činča rarára.
Prišel on jí pod okénko, činča rarára,
prišel on jí pod okénko, tarara tarara,
spíš-li syvá holuběnko, činča rarára.
Vitaj milí keď si prišel, činča rarára,
vitaj milí keď si prišel, tarara tarara,
sedem rokou cos odyšel činča rarára
Mám ty milí večer udat, činča rarára,
mám ty milí večer udat, tarara tarara,
lebo postelenku ustlat, činča rarára.
Moja milá srdco moje, činča rarára,
moja milá srdco moje, tarara tarara,
pohladaj mi v mojej hlave činča rarára
Kolko vlásku ty prehrneš, činča rarára,
kolko vlásku ty prehrneš, tarara tarara,
tolko slzý ronit budeš, činča rarára.
Janénko, Janénko, Janénko mój,
tvoje vlásky všecky hnilé.
Ja co by z milé nebylo, činča rarára,
ja co by z milé nebylo, tarara tarara,
sedem rokou v zemi bylo, činča rarára.
Sedem rokou v zemi bylo, činča rarára,
sedem rokou v zemi bylo, tarara tarara,
na ten osmý vstat moselo, činča rarára.
Janénko, Janénko, Janénko, Janénko - mój |