Tu es á moi, je t´aime,
trápila mně slůvky,
tmou, modrou tmou.
Tu es á moi, je t´aime,
ústa do podkůvky,
tmou, modrou tmou.
Tu es á moi, je t´aime,
tu es á moi, je t´aime,
tu es á moi, je t´aime,
tu es á moi, je t´aime.
Nevědel jsem, co chce,
nerozuměl jsem ji
a tak jsem ji říkal,
že ji mám rád,
mám tě rád, má malá Francouzko.
A svět plný nedorozumění
se pomalu, velice pomalu,
po té noci milování,
otáčel k ránu.
Později jsem si na tu noc vzpomněl
a slovník, ten zná všechno,
i větičku říkej mi, že mně miluješ.
Tu es á moi, je t´aime.
Tu es á moi, je t´aime,
trápila mně slůvky,
tmou, modrou tmou.
Tu es á moi, je t´aime,
tu es á moi, je t´aime.
|
Josef Laufer:
