V střevíčkách, po špičkách,
mi bloudíš pamětí,
zhasnutím přicházíš
a spaní odletí.
Zhasnutím přicházím,
já vím, že málo spíš,
chodím tvou pamětí,
jsem věčná, já jsem věčná,
to dávno vím.
V kabelkách ty máš sto lístků z našich loňských kin,
nevelká bývá láska, dlouhý mívá stín.
Ráda stopy nechávám, věčná zůstávám,
pamětí dál bloudíš a nemáš žádný řád,
já to vím, že máš mě rád.
Zůstáváš dál se mnou,
zůstáváš, já vím, já to vím,
nás dva zachrání jen příští setkání.
V podpatcích jehlových mi chodíš pamětí,
já chci žít, to je tím, to smím,
mám dál jen prázdné objetí
a já se Tvou hlavou toulám dál,
teď jen úsvit bych si já přál,
je v každém setkání, je v každém setkání.
Zůstáváš dál se mnou,
zůstáváš, já vím, já to vím,
nás dva zachrání jen příští setkání,
setkání, setkání, setkání.
|
Zdeněk Merta:
Iveta Bartošová:
