CJak málo mi stačí, Fabych mohl číst,
Cjednoduchý Ffráze, si jakG slabikář.
Jak málo, málo, je v tví duši bílích míst,
oblečená nebo nahá, stále stejná tvář.
Jak málo se bráníš jak málo umíš lhát
stokrát vyhranou, mám válku nože s máslem,
stokrát sis řekla, že tě mám snad ještě rád,
/: jedenkrát, jenom jednou umřít smíš :/
Jak málo si můžem mezi sebou věřit,
co mi dáš to stejně jenom kvůli tobě utrácím,
heslem doby je přežít a ještě něco užít,
užívám tě si můj prášek proti všemu.
I proti nemocím, jé éééé
Stokrát snad stokrát bral jsem tě jako opiát
stokrát vyhranou měl válku nože s máslem,
stokrát sis řekla, že tě mám snad ještě rád,
/: jedenkrát, jenom jednou umřít smíš :/
Jak málo mi stačí, abych se moh’ ptát
měl jsem zatím všechno co hejbá tímhle světem
už teď můžu říct,všechno včerejší vybledne jak starej plakát
už teď můžu říct my dva se pletem.
Stokrát snad stokrát bral jsem tě jako opiát
stokrát vyhranou měl válku nože s máslem,
stokrát sis řekla, že tě mám snad ještě rád,
/: jedenkrát, jenom jednou umřít smíš :/
|
