Díky, lAásko má, jsi tak báječná,
když tě lEíbám, pes Du nohou tvEýchA,E, D, E
kdekdo říkává, kdo tě málo znDá,
ať si pAozor dám, že je mDilovat hřEíchA.D, E
Život můj byl jenom prázdnej cíl
a já přání mám: všechno zapomenout,
chtěl bych sen mít a o tobě snít,
chtěl bych věčně spát a už neprocitnout.
®: SnF#miům závidDím, žHmie smějí lAidem lhát,
skF#miálou bDýt, svHmiou bolest nAedat znát,
snF#miům závidDím, lHmietí nad rAánem dál,
nám zbyl jen pláč pro planej ideEál.
Z tvých úsměvů jsem jak v ráji snů,
pár křídel mám, letím zamilován
a s přísahou, co mám na rtech svých,
větru zpívám, v srdci kladivo mám.
®:
Já se vždycky bál, že tě nepotkám,
že se zmýlím, že tě neoslovím,
dneska tisíckrát řeknu "mám tě rád",
proč to bývá, na to neodpovím.
®:
|