|
|
Jiří Korn - Píseň seladona Jiří Korn - Píseň seladona |
| Spousta známých se v klubu ptá,
proč už dvě sezóny v kurzu jsem já.
A co vidí prý na mně jen
řada půvabných dívek, ba i žen.
Smíchem nařčení odmítám,
že s ďáblem smlouvu snad nějakou mám.
To je, pánové, tak, nestačí nosit jen frak,
podstatné je ale jak a co pak.
Je to věc nadání, jak šeptnout pozvání
k zcela diskrétnímu té a té,
já trpím na bontón, tak pouštím gramofon
od čtyř, když dáma přijít má až v pět.
A když pak zazvoní, něžnost ji ohromí,
s jakou ve dveřích ji přivítám,
tohle však, pánové, začátek teprve je
svůj chvalně známý postup mám.
Rádio nechám jí tiše hrát,
oheň v krbu má zvolna plát
hmmm a když věci maj správný spád.
Však vtip je, pánové, ten,
že potom každá z těch žen
diskrétní dokáže být sotva den.
|
| |