Co je žito a co louka, už bys vědět měl,
do hlavy to dětem vtlouká náš pan učitel,
louka přece rozkvétá a žito dozrává,
co je žito a co louka, to je votrava,
co je žito a co louka, to je votrava.
Víte, co je květina a co je obilí,
na to prosím ve škole jsme zrovna nebyli,
to vás neomlouvá,
na to prosím ve škole jsme zrovna nebyli.
Dneska má být zkoušení,
mám řádit jako ras,
že jste ale zkroušeni,
tak dám vám ještě čas.
Ó, naučte se význam slov, je norek malý Nor,
musíme se honem učit, přijde inspektor.
Jelen patří k laňce své a trubec ke včele,
jen to, pane učiteli, dejte vesele,
jen to, pane učiteli, dejte vesele.
Kůrka není od kůru a muška od muže,
za to, pane učiteli, nikdo nemůže,
no to já vím,
za to, pane učiteli, nikdo nemůže.
Kdo to tady troubí, ahá to jseš ty a teď hezky,
no to bylo hezky, to se mi líbilo.
Nepleť duhu k neduhu a s plechy neplechy,
kdo to řekl o pluhu, že oře ořechy,
ó ptáček přece nestřílí a flinta nelítá,
hoďte, pane učiteli, flintu do žita
a vždyť by zrezavěla,
hoďte pane učiteli flintu do žita.
No tak jí tam nemůžeme hodit, děti, tu by někdo našel,
Hoďte, pane učiteli, flintu do žita,
hoďte, pane učiteli, flintu do žita.
|
Karel Gott:
Gustav Brom:
Waldemar Matuška:
Waldemar Matuška:.JPG)
Bohuš Matuš:
