Tak už to o ní teď víš, no to se o ní teď říká.
I on to o ní prej ví, dyť se to dávno už ví.
I tamta támhle to ví, no tak to bejt tak musí.
Když se to prsimtě říká, se to prsimtě ví.
Je nafrněná, nafrněná, nafrněná, prej blbě vaří,
je nafrněná, nafrněná, až moc se jí daří,
je nafrněná, nafrněná, problematická,
je nafrněná, nafrněná, egoistická,
je nafrněná, nafrněná a hysterická,
je nafrněná, nafrněná a ironická.
Já už to o Tobě vím, to se teď o Tobě říká.
Já už to o Tobě vím, dyť se to ježiši ví.
Ty už to o mě teď víš, no tak se zas něco říká.
A kdo to prsimtě říká, jak to prsimtě víš?
Každej ví víc, než Ty, kdo jsi, a co se teď říká.
Všichni ví líp, než já, líp, než já, kdo jsem já.
Všichni ví o všech víc a všechno, co se teď říká.
Všichni ví o všech víc, to se tak prostě ví.
Jsem nafrněná, nafrněná, nafrněná, problematická,
jsem nafrněná, nafrněná, nafrněná, egoistická,
Jsem nafrněná, nafrněná a hysterická,
jsem nafrněná, nafrněná a ironická,
jsem nafrněná, nafrněná, egoistická,
jsem nafrněná, nafrněná, problematická.
I Ty už to o mně víš, to, co se o mně říká,
i Ty víš líp kdo jsem já, líp, líp, než vím to já.
I Ty už to o mně víš, to, co se o mně říká,
i Ty víš líp kdo jsem já, líp, líp, než vím to já.
Jsem nafrněná!
(i Ty už to o mně víš, to, co se o mně říká)
Nafrněná!
(i Ty víš líp kdo jsem já, líp, líp než vím to já)
Nafrněná!
(i tTy už to o mně víš, to, co se o mně říká)
Nafrněná!
(i Ty víš líp kdo jsem já, líp, líp, než vím to já) |
Barbora Poláková:
David Koller:
