*: ^DU p^Gěti sk^Dal ... Kdo si r^Dád povídá s řekou, co má j^Gak dech náruč m^Děkkou, ať jde s námi ven, kde p^H7íseň nad jezem zn^E7í,^A7 nasedn^Dem na bárku starou, rozjed^Gem se plnou p^Darou, kde nás dlaní sv^Gou zář sl^Dunce p^A7ohlad^Dí, tvář p^Gohlad^Dí. ®: K horám v^Gýš pak se dívej, co vid^Díš, o tom zpívej, jak tam bílý oblak s v^H7ětrem dovád^E7í,^A7 ryby t^Dam jak divý berou, možná, ž^Ge chytíš někt^Derou, pak se můžeš j^Gako r^Dacek šť^A7astně sm^Dát, můžeš šť^Gastně sm^Dát. Tam, kde proud jak šnek se loudá, stojí naše stará bouda, tam kde kvete rmen a pět skal k nebesům ční, v dálce jede vlak a houká, v lukách včelí roj si brouká, kde nás dlaní svou zář slunce pohladí, ráda pohladí. ®: K horám výš pak se dívej, co vidíš, o tom zpívej, jak tam bílý oblak s větrem dovádí, /: každý kout tam voní bezem a my tam svou píseň vezem, /: kterou může zpívat jen, kdo svět má rád, :/ :/ kdo svět má rád