|
|
Kohout Plaší Smrt - Tma Kohout Plaší Smrt - Tma |
| Absolutní temnota když náhle bliklo světlo
to když jsem řek budiž a pak vypařil se ven
opřel jsem se o zeď kdyby to se mnou seklo
každej z nás má jednou za čas podělanej den
Takhle jednou k večeru si říkám to je nuda
ani nevim jestli je tam vůbec ňáká zem
že v tý tmě furt zakopávám to je strana druhá
a když mě to naštvalo vymyslel jsem den
Teď když na to koukám je to trochu fádní
předtím jsem to neviděl teď na očích to mám
zlatý starý časy kdy jsem ještě neměl zdání
až se zejtra probudím kus země tam dám
Možná bych moh přidat řeky jezera a hory
nad to frknu oblohu a dneska bude klid
z takovýho přemejšlení už mě hlava bolí
dám si malou pauzu počkám co se bude dít
Najednou mi v hlavě cvaklo objevil se nápad
tráva, stromy, rostliny a na obzoru les
až to všechno udělám tak padnu budu chrápat
makat takhle každej den je víc než bych snes
Ještě něco mi tam chybí koruna mý práce
možná další zvíře by tam v klidu mohlo žít
stvořím pro zem člověka pošlu ho stromy kácet
až to všechno udělám dobrej pocit budu mít
Ležím jen tak na zádech a zdá se mi tu smutno
proč když něco udělám tak za chvíli chci víc
každej den se něco děje to snad není nutno
každej den dřu jako vůl a nemám z toho nic
Nemá cenu přes koleno takovou věc hrotit
vymyslím si něco co byl včera jenom sen
nebudu se přece celej tejden v práci potit
udělám si neděli bude to sedmej den |
| |