Víno se vařilo, byl sníh a mráz,
říkala, že to půjde snáz,
říkala, že s tím teprv začíná,
Irina s vlčíma očima.
Smála se a já dopadnul jak mnich
a vrány krákaly ve větvích,
na to chlap vážně nerad vzpomíná,
Irino s vlčíma očima.
Pod vlčím pohledem, voda pod ledem,
smála se jako šílená,
byl smutek, strach a stesk a divný lesk,
byla nádherná, Irina.
Smála se vždycky čemu neměla,
zoufale, strašně veselá,
zdálo se, že to vůbec nevnímá,
Irina s vlčíma očima.
Pod vlčím pohledem, voda pod ledem,
smála se jako šílená,
byl smutek, strach a stesk a divný lesk,
hm byla nádherná, Irina.
Já ještě dneska slýchávám ten smích,
když vítr pláče v závějích
a mám chuť na tebe i na víno,
vesele smutná Irino.
Pod vlčím pohledem, voda pod ledem,
oči nemlčí, když ústa nemluví,
byl smutek, strach a stesk a divný lesk,
kam se poděla, no kdo ví.
Na na na na na na ...
Oči nemlčí, když ústa nemluví,
byl smutek, strach a stesk a divný lesk,
kam se poděla, no kdo ví,
kam se poděla, no kdo ví.
|