Duncan
Ti dva vedle v pokoji,
O první cenu asi zápasí;
Rozdávají si to celou dlouhou noc,
A mě se, zatraceně, chce spát tak moc;
Ale špinavé zdi tohohle motelu jsou levné;
Lincoln Duncan, prosím, jméno je mé -
A zde je má píseň,
Zde má píseň
***
Můj otec býval rybářem,
Má matka rybářova holka;
A já jsem byl zrozen s nezájmem
Do domku, co páchl bujónem;
---
Tak jen, co jsem základku vychodil
Maritimes, svůj domov, jsem opustil
A po dálnici jsem vyrazil
Do Nové Anglie,
Sladké Nové Anglie
---
S trhlinami ve víře,
A s dírami na džínsech,
Já odešel bez halíře;
Ou, já jsem byl tak ztracený,
Jak jen dítě z ulice může být;
A pak jsem si řekl,
Teď tak sebou svůj prsten mít,
Šel bych ho hned zastavit,
Chtěl bych ho zastavit.
---
Mladé děvče v autoparku
Co kázalo tam davu;
Zpívalo s nimi písně duchovní,
K tomu zkoušela jim z Bible číst.
Tak té jsem řekl,
Že ztratil jsem sám sebe...
A ona mi pověděla,
Jak na Letnice sestoupí Duch z nebe -
A já jsem v ní náhle spatřil cestu,
Jak je možné přežít.
---
Pak téže noci už skoro k ránu
Já vloudil se jí s lampičkou do stanu
Tam mé roky nevinnosti zhasly
Hm, ona si mne do lesa vzala,
Řka: "Mám něco dobrého, co bych ti dala"
A jako psa si mne pak spřátelila;
---Jakoby pejska si ochočila---
***
Ach, to byla noc nocí;
Jako zahrada rozkoší;
Teď mne zase ta sladká vzpomínka pálí
---
Jak jsem tehdy hrál na kytaru,
Pod hvězdami uléhal,
A ze srdce děkoval Pánu;
Jen za to, že prsty mám,
Jen, že své prsty mám
|