ŠGeltě HEmionza nDa zkušenGou, před králEmie se dDostal jednGou,
že jehEmio písnDě dobře znGí, král mu nEmiabíd' znak DerbovnGí.
"Já se nAmiechci stEmiát barH7onemEmi," řek' HonzAmia králGi s pardDonem.
®: "SG7e zlatCým erbDem docelGa E7píseň mAmiá by zpDanštělGa,E7
po celAmiém by znDělo krajGi:E7 jó, i HAmionza nDěkdy zradGí."
"A kostelík u nás ve vsi zdál by se mi zcela vepsí
a už nikdy bych neklečel před chudých Bohem v podvečer,
vždyť pro mě a moji mámu byl by Bůh jen v jednom chrámu."
®: "S biskupem vlastním docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
"Pohrdal bych i rodiči po meči a po přeslici,
byl bych přísný na poddané přesto, že jsem rodem z Hané,
dokládal bych původ otců listem křestním Přemyslovců."
®: "A s krví lorda docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
"Nechtěl bych pojmout za ženu svou panenku, svou Mařenu,
nemoh' bych dát svoje jméno dívce nevlastnící věno,
musel bych vzít, žádná sranda, dceru španělskýho granda."
®: "Jenže s princeznou docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
Král je z toho celý bledý, Honza tu hrál naposledy,
bez erbů a bez dekretů, bez slávy, jak z kabaretu,
šel svou cestou i necestou za rodiči i nevěstou.
®: Neřek' nikdo v celém kraji: jó, i Honza někdy zradí,
no a tak si vzal Honzíka k sobě za společníka.
|
Jaroslav Hutka:
2 Unlimited:
Collegium Musicum:
