Večírek bez hudby co jenom to znamená
zažloutlá svíce zlatavě září.
Vzpomínka poslední zůstala kamenná
jak hořká slza na matčině tváři.
Podivná sešlost co tichem se baví
havranů králem každý se zdá.
Duha se ztratila, jak pera paví
Cháron se plíží, jak sudička zlá.
Jedinej den, jediná noc, jediná minuta je hrozně moc.
Jedinej polibek, jediná láska, jedinej sen je rájem procházka.
Je rájem procházka
Potůčky naděje vyschly už dávno
rozjetý kočár už nezastavíš.
Chtěl by si na zpátek otočit stránku
proč zrovna ty, to se už nedovíš.
to se už nedovíš
Jedinej den, jediná noc, prodal bych ďáblu svou nevinnost.
Jediný přání, jedinej krok, minuta zbývá, pak zavře se hrob.
Klavír už dohrál, hosté tu čekají
třesou se ruce a dech se jim krátí.
Květina uvadá, hodiny tikají
bezesný noci tě začínaj trápit.
|
Vlasta Horváth:
Vlasta Horváth:
Vlasta Horváth:
