Hned u dveří se zouvej,
kdo věčně má to uklízet,
ouvej, ach ouvej,
tak mně vítá už pár let,
hádavá holka, hádavá holka, ta má.
Tak radši si někam sedni,
všude mi tu jen překážíš,
to u nás je všední,
to si říct mi odváží,
hádavá holka, hádavá holka, ta má.
Kde jsi byl včera,
byla tu Věra,
měls přijít včas,
přišel jsi ve dvě,
dupal jak medvěd,
šels pozdě zas, uú.
Já dneska vidél fotbal
a mám na to deset tisíc svědků,
jen jsem se, au,
zapomněl ptát po výsledku,
hádavá holka, hádavá holka, ho zná.
Tak poslouchám tu v dusnu,
kdy jsem tě sebou někam vzal
a proč vždycky usnu,
když jde krásný seriál,
hádavá holka, hádavá holka, jsi má.
Kde jsou ty časy,
kdy jak psal klasik,
byl patriarchát,
ženy se rády
ujaly vlády,
ty dáš mi to znát,
a já a já a já
a já a já a já
a já a já a já
a já tě stejně mám rád.
Té moji holce z písně
říkám svou drzost největší,
už nemluv přísně,
poslechnu i bez řečí,
hádavá holka, hádavá holka, mně zná.
Kde jsou ty časy,
kdy jak psal klasik,
byl patriarchát,
ženy se rády
ujaly vlády,
ty dáš mi to znát,
a já a já a já
a já a já a já
a já a já a já
a já tě stejně mám rád.
A já a já a já
a já a já a já
a já a já a já
a já tě stejně mám rád.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
