Slavík odletěl,
naposledy běželi sme s Josefínou
do polí,
já to nevědel,
jak mé tiché rozloučení s Josefínou
zabolí.
Houkal vlak a klasy vzalo září,
město vrátilo mi tisíc tvárí.
hou, hou, hou, hajdy hou,
hou, hou, hou motýly kde jsou ?
Nocí deštivou,
po špičkách se ke mně vrací s Josefínou
letný sen,
vločka za vločkou,
do bílého uspává svět s Josefínou,
den co den.
Vzpomínky jak motýlkové tančí
a podrážky mám o půl roku tenčí,
hou, hou, hou, hajdy hou,
hou, hou, hou motýly kde jsou ?
Dívám se uplakaným oknem na město zalité potem,
sem a tam chodím po podlaze, která druhému je stropem,
tam, kde jaro řeky naplní a motýl křídla narovná,
tam bude léto, bosé léto a v něm ty a já.
Jen ať městem dlouhé týdny plynou,
já si půjdu bosý s Josefínou,
hou, hou, hou, hajdy hou,
hou, hou, hou motýly kde jsou ?
|