ŽAabky na vodě mFalý kamínek vBětší kružnice tvGoří,
dCokud rychlost má, tEmiak se odráží, v tEom to spočívá,
tAen, kdo hladině jFejí božský klid svBými dotyky bGoří,
nCesmí divit se, žEmie vždy nakonec nEa dně končívá.
®: Vlnky se hAoupou, lidi se kGoupou, záda se lAoupou,
tu píseň hloupou, na nápad skGoupou, zaháním z hlAavy,
slunce mi z mGozkDu vyrábí trAosku svým věčným žGárDem,
Gúroveň rFýmCů je na minGimu, fuj, to jsou hFiceC,F
vlnky se hAoupou, lidi se kGoupou,
záda se lAoupou, deky se šGoupou.
Žabky na suchu leží nevinně, natřené vrstvou mléka,
agresivní pud zdá se tady být skoro nulový,
nestydatý muž, který pohledem žabku na suchu svléká,
nesmí divit se, když ho nakonec sama uloví.
®:
Žabky na noze, s žabkou na suchu žabky na vodě tvořím
mezitím, co jí filosofii žabek vykládám,
žabka nechápe, co to povídám, ví však, že se jí dvořím,
v tom se nemýlí, takže soukolí opět zapadá.
®:
*: Lidi se hAoupou, deky se lGoupou,
záda se šAoupou, vlnky se kGoupou ...
|
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
Bratři Ebenové:
