1. EKapkami si déAšť do plachet voEzů zpívá
vypráví o krajích, B7které tak opuštěnéEjsou.
Každý z těch mužů otAěže v rukou svEírá,
jedou kryté vozy zB7tichlou a spící kErajiE7nou.
CHORUS:
AAž tam za hory, tam za obzory kEde bílé mraky jsou,
F#7tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou,
a dB7éšť si přestal píseň zpívat.
EZmodralo nebe, Aslunko za hory sEvítí,
dlouhou dlouhou dobu B7ještě ty vozy pojeEdou,E7 dlouhou dlouhou dobu B7ještě ty vozy pojeEdou.
2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá)
stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá
každý z těch mužů otěže v rukou svírá
vozy dál jedou nikdo je nikdo nevítá.