cesta životem je tak krátká mne ani nestačí narůst bradka na krátký cestě ještě je zkratka srdce ti, bratříčku, zavřelo vrátka dzongili mara, dzongili dong dlouhý je Dunaj krátká je Svratka tělo je pouze ducha ohrádka na lásku Boží je smrtka krátká ta láska trvá ta není vratká dzongili mara, dzongili dong slovo to není jenom klam pouhý to není jen hříčka pro děvky a slouhy srdce to cítí, je-li plné touhy noc byla krátká, ale den bude dlouhý dzongili mara, dzongili dong zavřeli vrátka, ale lid viry nevěří na štěrbiny, díry a škvíry věří, že ve dveřích stojí sám Pán on pro nás drží vrata dokořán dzongili mara, dzongili dong ani s' nám neřek’, kluci Těpic (?) a my jsme smutni, ale nic víc nás ještě čas sem a tam honí, jedeme dál, prásky do koní dzongili mara, dzongili dong tak tady s klukama, tak tady pějem’ a my se tí smrti tak trochu smějem’ že na nás zejtra či pozejtří čeká to je její věc, to nás neleká dzongili mara, dzongili dong veselý konec nám je všem dán smrti se neboj, praví vzkříšený Pán