EmiVetus via - Vetusi via - Vetus via - Vetus via
EmiTemná Dskála Gskrývá Dna věky CnápisH7VetusEmivia,
Emistaré Djméno Gcesty Dpod hradem CBítov H7VotobiaEmi.
GŽivý odraz Dzelené hladiny,H7s věží Ckamennou s
Amiprašnou cestouEmiboží krajiny,Edimmnohokrát změněnouH7.
Prostá chatrč na břehu jezera, kde sítě na slunci schnou,
malé štěstí vdovy rybářky krčí se za matkou svou.
Těžký život v dobách nikoho, tak i v dobách všech
neštěstí po horách nechodí, vždy jen po lidech.
Štěstně běží malé děvčátko, chce si nad skálou hrát,
vlhký kámen nohy podrazí, slyšet je výkřik a pád.
Marně volá matka k večeři, marně utíká,
rukou víská v mrtvé kadeři, zoufalá naříká
Ref: EmiVetus via DVotobia, GVetus via DVotobia, EmiVetus via DVotobia, GVetus via DVotobia
Od té doby tichým údolím zaznívá šílený smích.
Divé kočky kolem se batolí, chrání si každičkou z nich.
Před zlou zimou, bouří, vichřicí, hrozbou vlčích spár,
leží s nimi v bílé kytlici, rozum samý cár.
Na projížďku ve dnech svátosti vyplul bítovský pán.
V bílé loďce s dcerou jedinou, nechtěl být ten večer sám.
Hádky koček dívku vyděsí, pláč jí úsměv vzal.
Rytíř lukem smečku utiší, ortel podepsal.
Pomstychtivá šílená rybářka pokleká nad rodinou.
Kalné oči, hněvem zbarvené, vrhá se na nevinnou.
V krutém boji, zlém a nerovném, padají do hlubin.
Jméno cesty vryté do skály zahalil temný stín.
Ref: Vetus via Votobia, Vetus via Votobia, Vetus via Votobia, Vetus via Votobia, Vetus via Votobia, Vetus via Votobia ... Vetus via, Vetus via, Vetus via...
|